Bobr versus Lolitka

Název dnešního článku je záměrně provokativní podobně jako jeho téma. Za malou chvíli pochopíte proč. Dnes jsem si při řízení v autě položila otázku, zda moje blogy nejsou přece jen příliš osobní. A geniální vesmír mne nenechal dlouho na rozpacích a do 10 minut přihrál neobvyklou situaci, která mi v tom udělala dokonalé jasno.

Na svém Fb profilu jsem si včera změnila profilovou fotku. Teď tam tedy mám černobílou fotografii, kde jsem nenalíčená, s rozpuštěnými vlasy, oblečená v plátěných šatech opřená o strom. Byla pořízena letos v létě na mém workshopu Posvátná sexualita.

Kromě liků a komentářů mých přátel tam náhle přistál i komentář: ONA SE NEHOLÍ??? Ta tři slova ve mně vyvolala téměř rozpustilý úsměv. Je to totiž téma, které jsem před lety hodně řešila, ale dneska už ho mám zpracované. A pomáhám v tom i dalším ženám.

Celý ten trend umělých prsou, nehtů, řas, úzkostlivého vyholování celého těla a plastik od obličeje přes prsa až po joni jsem totiž vždycky cítila jako nepřirozené. Ale nejvíc mi vadil tlak společnosti na vnucování názoru na to, jak by měla krása moderní žena vypadat. A jak tento tlak sílil, musela jsem si v tom chtě nechtě udělat jasno, abych se vůči němu vymezila.

Tak tedy, aby bylo jasno. 🙂 Tento příspěvek vůbec není o zastávání názoru, zda se má žena holit nebo ne, popř. jak moc a kde. Ale především o tom, že je to s dovolením její klín a ona by se měla cítit ve svém rozhodování svobodně. To se lehko řekne a hůř udělá, že?

Pokračování krátkého slovního ping-pongu na Fb mezi mnou a oním mužem mi připomněl, že ten tlak neexistuje jen ze strany společnosti, ale i ze strany mužů, kteří umějí být v prosazování svého názoru na tuto problematiku někdy velmi…použijme taktně slovo “netaktní”. Ale nedivme se, dostávají v tomto směru od meanstreemových médií a pornografických videí kvalitní masírku.

Když jsem si tedy přečetla komentář “ONA SE NEHOLÍ???”, v duchu jsem se srdečně rozesmála. Opravdu by mne nenapadlo, že fotografie, na které je převážně obličej, spolu s komentářem “natural woman” vyvolá takovou asociaci a reakci, navíc od zcela neznámého muže.

A v hlavě mi najednou blikla vzpomínka na jednu fotografii Pettera Hegreho, která mne před časem na Fb velmi pobavila a kterou jsem si pro nějakou vhodnou příležitost uložila do telefonu. Mám ráda sérii fotografií na kterých tento fotograf zachytil nahé tělo své ženy v neobvyklých jógových pozicích. Má originální, občas trochu kontroverzní oko a v tomto případě to opět potvrdil.

Na této fotografii je ale ženský klín se třemi natáčkami s ženským ochlupením. Z mého pohledu geniální recese na toto téma. A navíc umělecky velmi zdařená. A uznejte, že tato příležitost byla skutečně ideální k tomu tuto fotografii použít.

Našla jsem ji tedy hbitě v paměti telefonu a připojila ji k mé odpovědi: “Rozhodně ne všude. Smajlík.” A přiznám se, že jsem byla docela zvědavá, zda se panáček chytne za nos a jak zareaguje. Na poodhalování svého soukromí na Fb jsem hodně citlivá, ale tohle za to rozhodně stálo.

Odpověď: “Děkuju nechci,” mne poněkud zklamala, čekala jsem trochu vyšší level, přesto jsem s úsměvem odpověděla: “Nikdo tu nic nenabízel.“ “Odpověď “No jen aby,” už jsem nechala bez reakce. Škoda energie. Tato epizodka mě ale opravdu přiměla k zamyšlení.

A vnímala jsem v zádech všechny ty ženy, které vyholují některé části svého těla, především joni, ne proto, že by se to líbilo jim, ale protože si myslí, že se to od nich očekává. A jsou přesvědčené, že pokud to dělat nebudou, budou na ně muži v posteli pohlížet jako na neandrtálkyně, které někdo před chvílí setřásl ze stromu.

Holit nebo neholit? A je třeba na takovou otázku vlastně odpovídat? Existuje na ni správná odpověď? Jsou muži, kterým se vyholený ženský klín líbí a nevyholený je jim odporný a existují tací, kterým připadá milování s ženou se zcela vyholeným klínem téměř perverze, která v nich asociuje pedofilii. Obě skupiny mají právo na svobodný názor a já oba respektuji. Stejně jako existují ženy, které se holí proto, že se jim to samotným líbí a nebo to ze stejného důvodu nedělají. A pak je to v úplném pořádku.

Ale pouze žena, která si pevně stojí ve své ženské síle, si ale do něčeho takového kecat zkrátka nenechá. Ani od společnosti ani od mužů. A nesouhlasné reakce ať už jakéhokoliv typu takový Žena s velkým Ž hravě ustojí. Ví totiž, že to celé vůbec není o vzhledu klína. A jsem šťastná, že absolventky mých kurzů Moderní kurandery v tom už mají jasno stejně jako já.

A jak to tedy mám já? Holím se nebo neholím? Všichni víme, že to vlastně vůbec není důležité. Ale na druhou stranu nemám ani problém o tabuizovaných tématech, jako je toto, přirozeně otevřeně komunikovat, což mí klienti moc dobře vědí a možná právě to jim pomáhá hovořit se mnou o tématech, o nichž třeba dosud s nikým nemluvili.

Takže… Nemám ráda dogmata. V ničem. V jídle jsem převážně vegan, ale občas si dám s chutí kousek úžasného italského parmazánu nebo u moře čerstvou rybu, když na ni sporadicky dostanu chuť a jindy jím zase úplně raw. Poslouchám své tělo a intuici. A podobně proměnlivé to mám i s mým klínem.

Po většinu času ochlupení v klíně spíše jen upravuji, než že bych ho holila tak, abych se cítila příjemně. Někdy je “joni sestřih” úplně kraťounký, někdy delší, podle momentální nálady. Úplně jsem si vyholila joni v životě asi dvakrát v rámci překvapení pro partnera. Účel to rozhodně splnilo a bylo to vítané zpestření našeho intimního života.

Jistě všichni vnímáme ten obrovský rozdíl, když bych to udělala, protože cítím, že se to ode mne očekává a když to dělám proto, že se tak svobodně rozhodnu. A nikomu nevnucuju, aby to měl stejně jako já. Pokud si tam chce žena vyholit kosočtverečky a obarvit si zbytek nazeleno, ať to klidně udělá, když se jí to líbí. Zachovejme si v tomto, milé ženy, svobodné rozhodování. Jsou to přece naše klíny. Tak si nenechme vtloukat jiné klíny do hlavy. 🙂

Mám kamarádku, která si na tlak svého partnera nechala před časem provést permanentní depilaci klínu a která by dnes dala nevím co za to, aby jí chloupky opět narostly. Doufá marně. Joni už má nadosmrti hladkou jako dětskou prdýlku. A tento příměr volím i přesto, že jsem si vědoma jeho možné dvojsmyslnosti, protože i to je psychologický úhel pohledu této volby, aťˇchceme nebo ne. Jung by nám to vysvětlil podrobně. Najednou se tahle moje kamarádka cítí být méně ženou. A mně to vůbec nepřipadá nepochopitelné. Proto dělejme všechny tyto volby opravdu vědomě.

Ve své terapeutické praxi pracuju s nahotou velmi často. A stupeň vyholení u svých klientek opravdu neřeším. Soustředit se na problém, se kterým mne oslovily, mi přijde mnohem přínosnější. Při určitých masážních technikách bývám nahá i já, abychom na tom s klientkou nebo klientem byli stejně. Můj klín řešil jen jeden jediný klient a bylo to skoro až dojemné. Zdvořile, s úctou a s určitou nostalgií v hlase se zeptal: “Mohu se na vás s dovolením jen chvilku dívat? Já jsem totiž nevyholený klín už hodně dlouho neviděl.” I to možná stojí za zamyšlení, co říkáte?

A jak to dopadlo s mým dilematem o příliš osobních článcích na blogu? Jednoznačně. Když budu cítit, že je to přínosné, budu osobní až do morku kostí. Děkuji vesmíru za tuto originální příležitost si to ujasnit.